...

prose

jak se skáče pod metro

Nečekaný věci sou silnější, než očekávaný.

Metrem normálně nejezdím a když už, vždycky mám štěstí na nějakej incident. Buď mi někdo sahá na prdel a mě až potom, co vystoupí,  dojde, že mu nejde o můj zadek, ale o peněženku, takže ho ani nestačím seřvat, nebo se přes celý metro táhne smrad efa a nepranýho oblečení, anebo, se někdo pokusí utnout moji jízdu skokem do kolejiště.

Jako naposled, málem mě kleplo, když se metro otřáslo. Dotyčný to ale nestihl, měl dlouhej rozeběh a napálil to do prvních dveří. Hnus. Dalšího spoje se asi nedočkal, páni s kazajkou bývají rychlí.

Nemám ráda tak blízkej kontakt se smrtí.

Nemám ráda sebevrazi.

Nemám ráda metro.

Žádné komentáře
 
lilimili.famili@seznam.cz